O výchově a sportování dětí s Marianem Jelínkem: Energie chtění a energie záměru

Je mým záměrem dělat sport pro lásku k dané činnosti, nebo proto, že k tomu mám racionální důvod? Problematiku tohoto mentálního nastavení každého z nás řeší Marian Jelínek v devátém dílu seriálu O výchově a sportování dětí, který se věnuje právě energii chtění a energii záměru.

A jaký je v těchto dvou pojmech vůbec rozdíl? „Energie chtění nám v této době blahobytu umožňuje jenom snít. Naopak energie záměru nás vede akčními kroky k danému cíli,“ vysvětluje Jelínek.

Rozdíl mezi energií chtění a záměru jde ilustrovat i následujícím příkladem. Energie chtění představuje třeba cíl zhubnout na 70 kilo. Energie záměru naopak je, když si člověk řekne, že si od zítra hlídá stravu, běhá a dělá věci, které mu skutečně pomohou zhubnout. Právě energie záměru nás vede k akci.

Důležitost emoční vazby

Oba druhy energií jsou neodmyslitelně spojeny s emoční vazbou, jejíž přínos a vliv na vztah dítěte ke sportu rozebíral Marian Jelínek ve druhém dílu. Například emoční vazba k cíli, která často vychází z donucení, je spojena s energií chtění.

Nicméně o tom, zda daný cíl bude naplněn, rozhoduje emoční vazba k činnosti, kterou lze vyjádřit i jako energii záměru pramenící z toho, že dotyčného daná činnost baví.

Z toho plyne jednoduchý závěr. „Energie chtění je neplodná, vede pouze ke snu. Lepit dětem Jágry nad postel je sice krásné, ale má větší smysl pouze tehdy, pokud v sobě má dítě i energii záměru,“ popisuje problematiku Jelínek.

další články

Citáty

phphqstv0
Jiří Šlégr

Olympijský vítěz a držitel Stanley Cupu

„Až do osmé třídy by mělo být jedno, jestli dítě hraje v obraně nebo útoku. Měl by si vyzkoušet všechno. I útočník musí umět bránit, stejně jako obránce útočit.“

TOPlist